Oooooo, to byla krása

Odlet. Odjezd. Opuštění. Písmenko O je spouštěč toho všeho. O je tvaru oválného. Nekonečně se po něm dá kroužit tam a zase zpátky a přesto to nikdy není stejný. Je to takový OkOlOběh, který je vlastně docela přirozený. Přes tu všechnu zacyklovanost jsou tato slovíčka významu ukončení čehosi.

Jak se říká, něco krásného se končí, aby se něco krásného mohlo začít.
Tak i můj půlroční výlet se chýlí ke konci. Už vlastně nevyhnutelně tady. Čím víc se blíží, tím míň se mi vlastně chce opustit, to co jsem tu půl roku prožívala, získala a načerpala. Nechce se mi jen tak opouštět těch spoustu krásných chvilek plných naplnění, objevování přírodních krás i sama sebe...

Taky se říká v nejlepším odejít.
Nezbývá mi, než poslouchat lidových mouder, netruchlit a vydat se vstříc dalším zážitkům, chuťovým prožitkům a být k užitkům zas o dům dál.

Naučila jsem se něco o ledovcích, něco o datování klimatu, propojila informace geochemické. Zkusila jsem si výuku v angličtině a snad se taky trochu anglicky otrkal můj jazyk, i když vím ( i díky panu Dalajlámovi, ale to už je zas jiný příběh), že je to běh na dlouhou trať, kterého se teď už ale bojím míň.. Naučila jsem se islandsky větu: Ei talla eki íslensku. - Velice pyšně umím říct, že neumím islandsky.
Ochutnala jsem islandské specialitky, chodila za islandskou kulturou, na islandský pivo, do spousty Reykjavíckých galerií, běhat podél pobřeží i hrát volejbal. Budu vzpomínat na islandské otevřené plovárny a hot poty. Snad nezapomenu kraulovat, když jsem to tu tak poctivě trénovala. Budou mi chybět ocán, ryby, racci i s prominutím všudeseroucí husy a taky islandské ledové od krajiny pusy, výlety islandského rázu, islandská dobrotivost a poctivost. Za půl roku se toho dá prožít opravdu mnoho, však to sami víte...

Naučila jsem se, že lidská dobrota nechodí po horách, ale po lidech, jen když je člověk dostatečně otevřen a připraven vnímat věci přicházející. Taky jsem poznala, že výměna komfortu za zážitky se někdy fakt vyplatí. A zde bych chtěla avizovat, lidi, nebojte se změny, nebojte se ztratit trochu ze svého pohodlí, bude to odměněno nezapomenutelnými zážitky. Hledejte své jádro u svých základů, ne na povrchu, ten je jádru vzdálen a zpravidla bývá dosti zanesen. Taky lidi, když už jsem u toho , nezapomínejte na to, že ne všechno se dá pořídit za peníze. Peníze toho mohou dost zařídit, ale ne vždy to přináší pocit uspokojení. Používejte své šikovné ručičky a hlavičky. A i když už budete mít peněz jak želez, jak se občas stává lidem západním směrem s vyvinutou ekonomikou, stále nezapomínejte přemýšlet, jestli to, za co je utrácíte, má smysl. Islandíci to nějak pozapomněli a teď se diví, že ty velký káry a housy amerického stylu, co si nechali postavit a koupili, nestačí živit a dotovat penízky a dluží najednou ohromné sumy za speciálně designované záchodové prkýnko. Nezapomínejme, že hezký hovínko se dá udělat i v kadibudce a spokojený pocit se dostaví taktéž..

Buďme spontální a naučme se uvažovat svým rozmumem, ne rozumem paragrafů a zákonů a nařízení a jak stádo je jen slepě následovat. To dělají ovečky (Na farmě bylo rozomilý pozorovat, jak jedna nedočkavá ovce před večeří zahájila své ó hladové jááááá, a všechny ostatní se k ní přidaly a těch spoustu jáááá, vytvořilo nádherný koncert. Stádo má ohromnou sílu, ale nesmí se v něm ztrácet individualita.)

Pocit domova se dá vytvořit na vícero místech, přesto však vím, kde mám svůj domov. A vím to paradoxně hlavně kvůli cestování. Díky němu hledám a nacházím, čeho si vážit na rodné hroudě v české zemi a na českém národu. Možná, že se mi to za půl roku vykreslilo do světlejších odstínů, ale věřím, že něco pravdy na tom je. Zůstaňme nohmama na zemi a buďme tak hezky český.

Narostl mi tu zub moudrosti, je zatím jenom jeden, ale jako já, tak i moje zoubky jsou v procesu a uvidíme, co se z nás vyklube.

A taky vím, že Tě, Islande, a Vás, islanďané, i přes pětiměsíční návštěvu, pořád nechápu a asi ani nikdy nepochopím, tak to asi má být.
Děkuji za všechno s pokorou.

Děkuji za podporu Vám všem, co jste se dočetli až sem. Doufám, že jsem vás nenudila a že jsme vám s Kurcilkou pomohly nahlédnout alespoň trochu pod pokličku horkého Islandu, země ohně a větru.

Hedna
Takk fyrir
Bless, bless.